Přednáška v Děčíně

Již před listopadovou cestou do JAR jsem byl osloven děčínskou Zoo, zda bych v Městské knihovně v Děčíně neudělal přednášku o JAR. Chvilku jsme se nemohli shodnout na vhodném termínu, ale to se nám nyní povedlo a tak bych Vás rád pozval 1. března od 17°°hod. do Malého sálu Městské knihovny v Děčíně na přednášku o cestě napříč JAR.

Druhý termín ledovcového kurzu

V emailu se mi množí dotazy na další termín ledovcového kurzu a protože bych rád všem vyhověl, rozhodl jsem se tedy vyhlásit další termín. Druhé kolo ledovcového kurzu se uskuteční v sobotu 25. února. Podmínky, čas i program zůstávají stejné. Vaši účast mi prosím potvrďte na email info@frantisekcerveny.cz. Děkuji za Váš zájem a budu se těšit!

Ledovcový kurz

Sobotní ráno nás uvítalo sluníčkem a ráno přes okno to vypadalo skoro jak jaro. Kdyby ovšem meteostanice na pracovním stole neukazovala -15°C v údolí, což znamenalo, že nahoře na Alšovce bude ještě o kousek větší mráz. V 8 hodin ráno jsme na parkovišti u Alšovky zahájili kurz pohybu po ledovci a záchrany z ledovcové trhliny. 

Pro výuku jsme si zvolili sněhové muldy nad Alšovkou, které tu každým rokem vytvoří navátý sníh. Dosahují výšky asi 3 metrů a do doby, než začaly sluneční paprsky trochu hřát, to pro nás bylo výborné útočiště před studeným větrem a poletujícími ledovými krystalky. Čtveřice chomutovských dobrodruhů se tu se vší vervou vrhla na získávání informací a praktický nácvik mnoha horolezeckých technik. Vše jsme pro zahřátí zahájili tréninkem brzdění cepínem při pádu ve strmém sněhovém či firnovém svahu. Poté následovala série zásad pro pohyb po ledovci, způsoby navazování atd. Pak přišlo na řadu uzlování a trénink potřebných uzlů pro sestrojení volné kladky při záchraně z ledovcové trhliny. Klukům se s uzly dařilo a tak mohla přijít na řadu záchrana a samotný kladkostroj. Všichni se tak vystřídali v zachraňování. 

Po několika hodinách v mrazu jsme se vydali na vydatný oběd do hospůdky na Měděnci. Zelňačka a řízek s bramborem, to bylo to pravé zahřátí a pak hurá zpátky do sněhu. Na řadu přišel trénink jištění prvolezce a dojišťování skupinky při výstupu ve strmém svahu a poté jsme se zahřáli nácvikem sebezáchrany prusíkováním. Nakonec přišla na řadu zkouška ohněm. Navázal jsem se na konec lana a skočil klukům přes okraj muldy, aby si bez mé pomoci a rad vyzkoušeli, zda si pamatují vše, co jsme celý den cvičili. 

Zde je musím opravdu pochválit. Bez jakékoli rady a pomoci se jim podařilo kladkostroj sestavit a mě tak zdárně vytáhnout! Atmosféra celého kurzu byla uvolněná a pohodová. Klukům přeji spoustu úspěšných výstupů a přechodů hor a doufám, že i příští "kurzisté" zvládnou nácvik důležitých technik s takovou lehkostí.

Fotografie z kurzu najdete ve galerii.

Bivak na Jelení hoře

Je páteční odpoledne 27.1.2012. Původní plán je zúčastnit se nočního survival pochodu z Božího Daru do Karlových Varů, tedy slušný adrenalin. Můj pražský parťák ale nestíhá a podmínkou startu je dvojice. Věci jsou naházené kolem batohu, chuť na dobrodružství veliká, tak tedy házím všechno do auta a stejně vyrážím na hory, něco vymyslím i sám. Co takhle Jelení hora? Pořád se na ní chystám, tak proč ne v zimě na sněžnicích? A co tam rovnou přespat?! Už jsou čtyři, za chvíli bude tma... no a?! A plán je na světě. 

U hráze přehrady zastavuji auto, vyhazuji veškeré vybavení a vyrážím. Za hrází už se nedá sněhem jít a je čas nasadit sněžnice. Neplánoval jsem žádný pochod po neznámém místě, nevzal jsem si tedy navigaci. Snad tam trefím i tak. Řeknu Vám, byl to trochu oříšek. Hora je totiž až do poslední chvíle skrytá za stromy, nedá se tedy navigovat ani vizuálně. Ještě, že mám výborný orientační smysl. Pomalu se stmívá, teď půjde o čas. Proto raději posílám Hance souřadnice a ověřuji si svou pozici. Jdu správně. V 18:15 stojím u vrcholového kříže. Už je tma. Hodinky nechávám celou dobu na hůlce, abych nemátl teploměr vlastní teplotou a ten teď ukazuje -6°C.

Čelovku mám někde v batohu, ale oči se mi za pochodu přizpůsobily tmě natolik, že mi stačí odraz sněhu všude kolem. Hledám chráněné místo poblíž vrcholu a hloubím zde pohodlnou noru pro svůj bivak. Rozkládám žďárák, dávám do něj karimatku s hliníkovým povlakem a na ní samonafukovačku. To bude pro izolaci chladu od země stačit. Teď rychle vybalit spacák, schovat ho do pytle, nechat si venku jen vařič, jídlo a všechno ostatní narvat do žďáráku za hlavu. Přituhuje a je to znát, i pár minut bez rukavic znamená strašné mrznutí prstů. K večeři bude horká polévka, ta zahřeje nejvíc. Jetboil si každý chválí kvůli rychlosti vaření. Já rozpouštím sníh a v tomhle mrazu se o žádný zázrak v rychlosti nekoná. Je krátce po dvacáté hodině, když dovečeřím a přichází to nejhorší - převlékání.

Do spacáku lezu jen ve spodní vrstvě termoprádla, na nohy přicházejí péřové papuče od Pepíka Rakoncajovic, rukavice si raději nechám a na hlavu přijde kukla. Izoluje vzduch, ne oblečení a asi 60% tělesného tepla uniká hlavou, to ví asi každý. Spí se mi jako v bavlnce. V noci se probouzím asi jen dvakrát. Jednou vylézám hlavou ze žďáráku a pozoruji okolí. Fouká vítr a ten žene studenou mlhu nad mou jamkou ve sněhu. Tam venku bych teď byl opravdu nerad.

Ráno před sedmou vstávám. Teploměr ukazuje -8°C. Slunce chvilku slibuje skvělý východ, ze kterého je nakonec jen pár minut růžové oblohy a pak už nic. Vrchol Jelení hory je ale i tak nad okolní mlhou a tak si ráno užívám. Po osmé ráno jsem zabalený a jdu zpátky, pěkně po své stopě. Před devátou už opět házím věci do kufru auta a vyrážím do údolí. Jsem spokojený, adrenalinový duch dostal svou dávku. 

 Chtěli byste něco podobného absolvovat? Zkuste mi napsat a něco vymyslíme, nebo se nechte inspirovat a zkuste to také. Pro představu, co je na takové zimní bivakování třeba pro Vás mám následující řádky s vybavením, které v takovém případě používám já.
Použité vybavení:
 - sněžnice INOOK OX1
 - bivakovací pytel Sir Joseph K2
 - spací pytel JUREK Polar PL1
 - termoprádlo Craft PRO ZERO Extreme
 - kalhoty Humi SHIELD Sympatex Professional
 - bunda Humi KALMAR Sympatex Professional HigH2Out
 - boty La Sportiva Trango Alp GTX
 - lavinová lopata PIEPS Pro
 - péřové papuče Sir Joseph
 - rukavice Marmot Chute Glove GTX 
 - na několikadenní pochod stačí střední batoh. Můj nejoblíbenější je Deuter Guide 35+.
 - vařič je výhodný menší, lehký. Nejraději mám právě Jetboil Flash.
 - čelovku doporučuji raději se skrytým zásobníkem. Já využívám Coleman Exponent.

Expedice AFRIKA 2012

Máme tu nový rok a začínají se plánovat cesty. Plán víkendovek a krátkých cest vzniká pomaleji a je ještě rozpracovaný, ale jedno je již jisté. V listopadu se opět pojede do JARu. Cesta bude podobná, jako v loňském roce, jen se trochu pozmění některé prvoplánové cíle, zejména v Dračích horách se podíváme na nová zajímavá místa v okolí. V záloze mám ale i trasu kolem pobřeží indického oceánu, která by ale byla díky nutnosti změny typu ubytování mírně dražší. Uvidíme, jak se letošní expedice bude vyvíjet a jaké budeme mít společné plány. Přijímám tedy ode dneška Vaše přihlášky, ať můžeme zase nejpozději na konci léta objednat letenky za dobrou cenu a sehnat ještě výhodně auto i ubytování. 

Česká odvaha na horách

Dnes jste si možná na několika českých a slovenských serverech všimli informace o záchranné akci v Nízkých Tatrách. Podle posledních informací se tu skupinka Čechů vydala na část přechodu hřebene. Je to tradiční a asi nejvyhledávanější trasa v okolí a není se tudíž čemu divit. Některé servery o nich mluví jako o lyžařích, takže se tu možná pokoušeli o nějaký skialpový počin. Tato skupinka ale strhla na hřebeni lavinu a k jejich záchraně bylo nutné do terénu vyslat 50 záchranářů horské služby. To všechno zatím vypadá jako klasický příběh z hor. Slovenská horská záchranná služba ovšem za záchrannou akci požaduje uhradit cca. 300 tisíc Kč. 

A už jsme u jádra věci. Čecháčci se totiž vydali na túru přesto, že byl vyhlášen 4 stupeň lavinového nebezpečí, mlha a padal sníh. A je to tu zase. Abych řekl pravdu, vůbec se nedivím tomu, že v Alpách a nebo na Slovenku nás v horách nemají zrovna v oblibě. Naše nejvyšší hora je vysoká tak, jako každý druhý průměrný kopec v těchto oblastech, ale my se tu stejně chováme, jako zkušení horalové. Padesátka profesionálních záchranářů tak musela riskovat své životy ve vysokém lavinovém nebezpečí kvůli nezodpovědnému chování a proto jednoznačně souhlasím s tím, aby si záchranou akci tito "frajeři" opravdu zaplatili ze svého. 

Kurz pohybu na ledovci a zimní VHT

A je to tady. První akce roku 2012 nás zavede na zasněžené svahy, kde si ukážeme a prakticky nacvičíme základní principy pohybu na ledovci, vyzkoušíme si sestrojit kladkostroj a zachránit kamaráda z ledovcové trhliny, ukážeme si, jak přespat v zimě ve sněhu a pro odvážné pak bivakování provedeme i ve skutečnosti! Zabere nám to celý den, ale bude spousta legrace! :) Horolezecký sedák a cepín není bezpodmínečně nutný, na místě konání bude několik erárních na půjčení, ale obojí je značnou výhodou. Důležité je odolné oblečení do sněhu (stačí lyžařské). Kapacita kurzu je z organizačních důvodů omezená (25 osob), proto je nutné se na akci přihlásit na emailu: info@frantisekcerveny.cz. V případě většího počtu účastníků bude vyhlášen další náhradní termín akce.